Povolání hasiče je nejen fyzicky, ale i psychicky náročné. Každodenní kontakt s toxickými látkami, kouřem, stresem a nepravidelným režimem se neprojevuje jen zvenčí. Významnou roli v udržení dobrého zdraví a výkonnosti hraje mikrobiom – tedy soubor mikroorganismů žijících v našem těle, především ve střevech.
Co je mikrobiom a proč je důležitý?
Mikrobiom je souhrn všech mikroorganismů, které žijí v lidském těle a na jeho povrchu – zejména ve střevech, ale také na kůži, v ústech, v dýchacích cestách nebo v močopohlavním traktu. Patří sem především bakterie, ale také viry, houby a další mikroby. Tyto mikroorganismy nejsou škodlivé – právě naopak. V ideálním případě tvoří vyvážený ekosystém, který se zásadně podílí na našem zdraví.
Střevní mikrobiom je nejvíce zkoumanou částí lidského mikrobiomu. Uvádí se, že obsahuje až 100 bilionů mikroorganismů, což je více než počet lidských buněk v těle. Tento „vnitřní svět“ ovlivňuje nejen trávení a vstřebávání živin, ale i imunitní reakce, regulaci zánětů, metabolismus a dokonce i psychickou pohodu.
Mezi hlavní funkce mikrobiomu patří:
-
Trávení a produkce živin – pomáhá rozkládat složité cukry, vyrábí vitamíny (např. vitamín K, vitamíny skupiny B) a produkuje prospěšné mastné kyseliny.
-
Imunita – komunikuje s buňkami imunitního systému, učí je rozpoznávat škodlivé patogeny a brání přemnožení „špatných“ bakterií.
-
Ochrana proti zánětům – správně nastavený mikrobiom pomáhá udržovat rovnováhu mezi obrannými a klidovými mechanismy v těle.
-
Psychika a nervový systém – existuje tzv. osa střevo–mozek. To znamená, že mikrobiom může ovlivňovat náladu, stresovou odolnost a kognitivní funkce.
Když dojde k narušení rovnováhy mikrobiomu (tzv. dysbióze), mohou se objevit různé problémy – od zažívacích potíží a snížené imunity až po chronické záněty, alergie, deprese, úzkosti nebo autoimunitní onemocnění.
Proto je mikrobiom považován za jeden z klíčových pilířů zdraví. Péče o něj – ať už stravou, životním stylem nebo užíváním probiotik a prebiotik – má v dnešní době stále větší význam.
Faktory ovlivňující mikrobiom hasičů
1. Toxiny z požárů
Expozice chemickým látkám jako PAH a PFAS má negativní dopad na střevní mikrobiotu. Studie potvrzují, že tyto látky snižují mikrobiální diverzitu a mohou zvyšovat zánětlivost organismu.
2. Stres a práce na směny
Chronický stres, nepravidelný spánek a vyčerpanost mohou narušit osu střevo-mozek. Tato disbalance je spojena s vyšším rizikem úzkosti, únavy a oslabené imunity.
3. Oslabení imunity a zažívání
Narušený mikrobiom se může projevit častějším výskytem infekcí, zažívacími obtížemi, alergiemi nebo zhoršeným vstřebáváním živin.
Jak hasiči mohou podpořit mikrobiom?
- Jíst stravu bohatou na vlákninu a fermentované potraviny.
- Vyhýbat se zbytečné expozici toxinům a pravidelně dekontaminovat výstroj.
- Dbát na psychohygienu, kvalitní spánek a odpočinek.
- Užívat probiotika a psychobiotika pro cílenou podporu zdraví.


Multikmenový probiotický doplněk vhodný pro každodenní podporu trávení, imunity a rovnováhu střevního mikrobiomu.
Citované studie (originální názvy)
- Metabolic changes associated with PFAS exposure in firefighters: A pilot study
- Gut Microbiome Alterations, Mental Health, and PTSD Symptoms: Investigating the Gut–Brain Axis in Firefighters
- Impact of wildfire ash on skin and gut microbiomes and survival of Rana dybowskii